CLANEK

 

Co nejvíc a proč poslouchali DJs v roce 2020?

Po letité odmlce jsem se rozhodla opět nastartovat svoji tradiční anketu... Oslovila jsem pár muzikantů a DJs, aby se s námi podělili o svoje hudební tipy. Věřím, že i díky nim si rozšíříme naše hudební obzory a třeba objevíme dosud skryté hudební poklady. 

 

Inigo Kennedy
foto: John Younge

Inigo Kennedy

www.inigokennedy.bandcamp.com
www.facebook.com/inigo.kennedy.music 

Ultimately 2020 has been much like other years in terms of what I listen to although of course there has been a lot less opportunity to play music out and to enjoy some music in the environment that it is designed for. Despite that I have still worked my way through promos every month and selected favourites for the USB sticks as I always do even if I'm not leaving the house. I think it's really important to keep in touch with what is happening even if we can't all hear the music loud and together. I've also been lucky enough to somehow produce quite a lot of music of my own in the past year - more than most years recently and that has been a great way to keep some mental health during the ongoing global pandemic. Of the music that I've bought and listened to in 2020 these are some stand out moments from techno to electronic to shoegaze and beyond - in alphabetical order (some are released 2019):

Autechre - SIGN [warpcdd329] & Autechre - PLUS [warpcdd338]
Avondlicht - Hyperromance [fms004lp]
Blushing - Blushing [wfr030]
Carya - Tales For Z [bandcamp]
DVS1 - Beta Sensory Motor Rhythm [asd013]
Daniel Avery & Alessandro Cortini - Illusion Of Time [mut9935-2]
Daniel Avery - Love + Light [n/a]
Drab Majesty - Modern Mirror [dais136]
I Break Horses - Warnings [bella96dig]
Jo Johnson - The Windmill On The Hill & Knowledge of the Possible [bandcamp]
Karenn - Grapefruit Regret [voam002]
Ke Thu - Bound Apart [detund ltd 70]
Kelly Moran & Prurient - Chain Reaction At Dusk [hos-668]
Khoiba - Khoiba [min46]
Life On Venus - Odes To The Void [life17]
луни ана - Назад [bandcamp]
Millsart - Every Dog Has Its Day Vol. 9 [ax090dg]
Monoiz - Collider [du-rmnkv4]
Prince - Sign O' The Times (Super Deluxe)
Project 17 - Detroit Acid [detund ltd 53]
Qebo - APRDKT [detund ltd 64]
RX-101 - Serenity [suction050] & Hearts Utd. [suction05]
Regis - Hidden In This Is The Light That You Miss [dnlp28]
Rival Consoles - Articulation [eratp133dl]
Roy Of The Ravers - The Melchester Mixtape [aciwax32]
Shifted - The Dirt On Our Hands [avnlp005]
Sickboy - Lockdown [detund ltd 72]
Sleeparchive - Trust [tresor316]
Stanislav Tolkachev - Be Careful And Nobody Dies [semantica112]
Surgeon - Europa Code [it045]
Terrence Dixon - From The Far Future Pt.3 [tresor321]
The Black Dog - Fragments [dusthd087]
The Cherry Wave - Solasta [n/a]
The Fear Ratio - They Can't Be Saved [skalp036]
The Leaf Library - The World Is A Bell [wialp080]
VRIL & Rødhåd - Out Of Place Artefacts [wsnwg005]
Various - Fuga [token93]
Various - ISSXI I-X [issxi]
We Melt Chocolate - We Melt Chocolate [annbl-018]
Yotam Avni - Was Here [kompakt419]




Josef Sedloň

Josef Sedloň

KEELEY FORSYTH - "Debris" / Leaf Label

Britský neofolkový objev prestižní značky Leaf, hudebnice s charismatickým vokálem jak z dob zpěvačky Nico.

PANTHA DU PRINCE – "Conference of Trees" / Modern

Německý elektronický vizionář se vydal zkoumat zvuky dřeva a přírody a vytvořil ojedinělou hudební mantru.

LYRA PRAMUK - "Fountain" / Bedroom Community

Víceméně čiště vokální album americká pěvkyně a producentky, které zkoumá vztah mezi technologií a humanitou, člověkem a přírodou.

CLAP! CLAP! - "Liquid Portraits" / Black Acre

Organické spojení bass elektroniky s rytmy a zvuky etnické hudby Afriky i Jižní Ameriky, překvapivě z italské produkce.

MAX RICHTER - "Voices" / Decca

Velkolepá a emotivní vážnohudební koláž orchestrálních pasáží a chorálových zpěvů od tohoto velikána filmové hudby.

DMITRY EVGRAFOV - "Surrender" / 130701/FatCat

Mladičký ruský talent na poli současné vážné hudby a elektroniky nabízí jedinečný soundtrack k dnešní době.

JON GURD - "Lion" / Anjunadeep

Britský elektronický producent po těžkých životních situacích v rodině vytvořil zcela pozitivní a nabíjející album k poslechu i tanci.

ACID PAULI - "MOD" / Ouïe

Osobité propojení abstraktní elektroniky a dubu v širokospektrální a nepředvídatelný zvukový výlet od tohoto německého minimalisty.

ANTHÉNE & ANDREW TASSELMYER - "Progressions" / Constellation Tatsu

Hřejivá a léčivá drone-ambientní rozkoš z dílny zkušeného kanadsko-amerického tandemu.

SEBASTIAN PLANO & MAARTEN VOS - "&" / Páax

Silná emotivní argentinsko-holandská výprava  do světa postmoderního klasicismu s přesahy až do filmové hudby.




IM CYBER

Nils Frahm

Nils je moje každodenní hudební terapie, kterou jedu posledních asi osm let, ideální soundtrack na cesty po vnitřním světě i po tom venku. Každej novej release mě přesvědčí, že tahle láska je na furt. Loni se to stalo hned dvakrát - "Empty" mě okouzlovalo filmovou intimitou a "Trippin with Nils Frahm" vracelo na ty jeho výjimečný koncerty.




Teebee - "reworks & archives"

Teebee během lockdownů udělal nejlepší věc - vydal remasterovaný všechny svoje starý alba a taky "archives kompilace", kam zařadil i dosud nevydaný tracky. Tak jsem poslouchala a poslouchala a byla u toho děsně dojatá a vděčná, že jsem tohle období drum’n’bassu mohla zažít. Je neuvěřitelný, jak moc jsou ty skladby dobrý a nadčasový. Přesně kvůli těmhle emocím a zvuku drum'n'bass miluju.




Recomposed by Max Richter: "Vivaldi . The Four Seasons"

Dostal mě záznam loňskýho koncertu "Hope for Prague" (festival Struny podzimu), který vzhledem k opatřením v létě proběhl na plovoucím pódiu na Vltavě. Tehdy jsem si znovu uvědomila, že byť mi většina moderních pojetí klasiky trhá srdce a uši, spojení Vivaldiho a Richtera je naprosto boží a budu si to muset pouštět často. A pouštím, doteď.




Dorisburg

S Dorisburgem jsem si doma dělala pravidelný párty, jeho zvuková laboratoř a hypno jízdy se mnou hodně rezonujou. Album "Irrbloss" a "Tecken EP" můžu poslouchat stále dokola, z loňských pecek mě baví třeba "House Organ For The Lonely" a "Risome".




All Day I Dream shows & podcasts

S labelem All Day I Dream a jeho artisty jsem strávila hodně času, když jsme žili na Kanárech, ten zvuk s ostrovem dokonale ladil, hrál nám v autě snad na každým výletě, během loňskýho stěhování zpátky do Prahy a přivezli jsme si ho i sem.

Whithe - "Remnants EP"

Můj oblíbený slovenský producent Whithe vydal svoje nový EP až v listopadu 2020, ale panebože - je tak dobrý, že jsem si ho stihla pustit aspoň stokrát. Obzvlášť úvodní track "Remain" dělá v kombinaci s přírodou největší zimomriavky. A celý je to bomba!




Lorn - "Drown The Traitor Within"

Lorna jsem zapínala vždycky, když jsem potřebovala trochu uzemnit nebo nakrmit svoje deep & dark já. Jen se v tom nemůžu koupat moc dlouho, ha ha. Nejmilejší tracky z totohle alba: "Perfekt Dark" a "Timesink" (ten má navíc strašně silnej klip).




Araceae - "Resonance of the Absolute"

Ambientní techno, který bych jednou chtěla zažít na nějaký magický open air party uprostřed lesa, nebo na pláži. Tak třeba, brzy, už nějakou chvíli o tom dost intenzivně sním.


Dead Can Dance

Vlastně ani nevím, jestli mám nějakou jinou kapelu v životě tak dlouho jako Dead Can Dance (na základce jsem přece jen Massive Attack ještě neposlouchala a to, co jsem poslouchala na základce, mě s výjimkou DCD moc nebere). Lisu a Brandona jsem měla ve 2020 v uších často, umožňovali mi cestování do různých světů, i když jsem seděla v Praze na zadku. A ti Massive Attack by nakonec v týhle TOP 10 mohli být taky.




Ólafur Arnalds

Když jsem začala Nilsem, musím skončit Ólafurem. :) A protože se mi sem už nevešel Max Cooper, házím sem link na track, kde se potkali:






Myclick
foto: Viktor Moravčík

Myclick


Common Saints – "Idol Eyes" (Starsonics)

Deska roku? Pro mě překvapivě za loňský rok jedna, na kterou si fakt netrsnete, ale zato se můžete spokojeně kývat do rytmu se zavřenýma očima a úsměvem od ucha k uchu. Od A do Z všechno napsal Charlie J Perry, který už produkoval skladby pro Jorju Smith, takže rozhodně žádné béčko! Přesně ten lék s tajnou ingrediencí, když vás vytáčí všichni naši ministři, a vy potřebujete vypnout. Navíc "Lovesong" je stejný hymnický opus jako "Come Together" od Primal Scream. I když má devět minut a hlavní motiv se stále opakuje, přejete si, ať nikdy neskončí. Mám tajný sen – být s Charliem ve studiu, nebo tohle zažít live na pořádným zvuku. Všechny postupy jsou tam tak logické a sound tak krystalicky čistý...




Da Chick – "Conversations With Da Beat" (Discotexas)

Na dobré kousky si člověk musí počkat a v tomhle případě na tenhle titul nedosáhly ani moje oblíbené distribuce, ani můj oblíbený dealer Vik. Spolehnout jsem se musel na Bandcamp vydavatelství, ale pak se zas lisování vleklo kvůli koronaviru. Naštěstí mám placku i s podpisem téhle šikovné dámy a ještě jsem bonusově získal "digitálky" do rádia. Krásné, členité a pohodové album s příběhem, ze kterého čiší dobrá nálada a bezstarostnost. Produkčně fakt za jedna a kéž by se tyhle věci hrály i u nás v komerčních rádiích či televizích a nekoukalo se jen zbaběle na lajky... "Mustang" a "Less is more" loni přenoska hltala fakt hodně!




Gigi Testa – "The Overground Society" (World Peace Music)

Pokud umí někdo v Itálii vyrobit ve studiu zvuk typické americké house music ála Joe Claussell, Ron Trent, Glenn Underground nebo Vick Lavender, pak je to právě Gigi Testa! Na jeho vlastním labelu vychází neskutečné valivé pecky, které jsou navíc hodně muzikantské. Tohle je jeden případ za všechny. Parádní "namotávka", která se nenápadně vyvíjí, graduje a energie z ní přímo stříká. Zboří každej Boiler Room, tomuhle fakt žádnej hipstr neodolá, a jen mě mrzí, že jsem ji vzhledem k okolnostem roztočil tak málo. Už aby ten virus odtančil někam pryč, zrovna tuhle chci fakt hrát!




Darius / Wayne Snow – "Eqilibrium" (Roche Musique)

Dokonalé kombo! Oba už pár let sleduju a jejich spolupráce mi fakt udělala velkou radost... Navíc vždycky potěší, když na jedné desce najdete dvě naprosto různorodé skladby, každou pro jinou příležitost. Titulní, plnou letního dovádění, které je patrné i ve vydařeném videoklipu, ve druhé, téměř post-apokalyptické temnotě, tak skvěle vynikne příjemný hlas tohoto talentovaného Nigerijce na skvostně tahavé rytmice. A ke všemu má ještě tahle placka holografickou středovku, takže při roztočení i oči přecházejí! No nekupte to! :)




Brother Nebula – "The Physical World" (Legwork)

Po úspěšném EP "A Brief History Of Lasers", které jsme při našich back 2 back setech s mým parťákem Diomem z gramofonů takřka nesundali, jsme měli na sklonku roku velkou radost z debutového alba tohoto projektu... Navíc jsme moc rádi, že se nám konečně podařilo rozklíčovat, kdo se za tímhle pseudonymem pod rouškou mlhy vlastně skrývá. Ta deska zní jako soundtrack k neexistujícímu filmu... Tolik tvarů, tolik barev, tolik nálad! Hudební halušky se vším všudy a s dokonalou recepturou k tomu. Výborný producent a hudební iluzionista, vždycky si tu najdete něco navíc!




Polynation – "Wildeburg" (Atomnation)

Holandský label Atomnation si u mě i v roce 2020 udržel status toho NEJ vydavatelství a může za to hlavně ten vymazlený sci-fi sound, který pokaždé při masteringu šéf Applescal všem skladbám vetkne. To je fakt vysoká škola pro všechny zvukaře... Bavilo mě EP "Afterglow" od půlky Tunnelvisions Milio, ale i průhledný vinyl z vyloženě uměleckého obalu, pod nímž je podepsáno duo Polynation. Parádní práce s harmoniemi a gradacemi, k tomu vyloženě mrazivé aranže, jen mě trochu vyděsilo, že je to vlastně Trance. Ale takovej ten hodnej Trance bez povinného zvedání rukou a posílání srdíček, co neurazí...




Pete Josef – "I Rise With The Birds" (Sonar Kollektiv)

Jen další z důkazů, že Sonar Kollektiv rozhodně nemá po téměř čtvrtstoletí to nejlepší za sebou. Tohohle pána se strašně medovým hlasem se vyplatí sledovat. Potřebujete pohladit a obejmout? Pak si pusťte hlavně "Lavender" a "Snatching Time" a zapomenete na všechny křivdy a bolístky. Jen horký čaj, zavřít oči a zhluboka dýchat... Do lékárny je daleko a tohle album vyloženě léčí a hlavně nenudí. Krásné originální písničky, které tak rád hraju ve svých lounge setech. Jazz, Pop, Soul, to všechno tady je, takže pohoda se dá krájet...




Rone – "Room With A View" (Infiné)

Další album, které zní spíše jako soundtrack k nějakému zasněnému filmu a ke všemu se mi ho podařilo sehnat i v té limitované edici s působivým obalem a "mramorovými" vinyly. Rone se opět vytáhl a nechybí pověstná francouzská melodičnost. Přiznám se, že jsem tuhle desku koupil jen a jen kvůli naprosto originální "svištivé" skladbě "Nouveau Monde", kterou nezastínily ani pozdější verze, jež připravili věhlasní remixéři Ulrich Schnauss a Mathew Johnson, ale pevně věřím, že postupně dojde i na další klenoty tohoto veledíla!




Computer Data – "EGO EP" (Lost Palms)

Ještě teď si vzpomínám, jaké bylo moje zklamání, když jsem zjistil, že skladba "Verlust" je pouze digitální bonus dvanáctipalce s názvem "Seele", kterou tenhle šikula ze San Franciska vydal v červenci. :( A pak se stal zázrak... V říjnu ji umístil na svůj další vinyl v řadě a já neváhal ani vteřinu. Ta receptura, jak tohle "lofíčko" v půlce skladby rozkvete, je opravdu unikátní, a jen velká škoda, že tuhle placku totálně zvukově zabili při lisování. Jo a pusťte si pro zajímavost i skladbu "S ní" od Tata Bojs. Nepřipomíná vám to něco? :) Jak je to možné?!




Blutch – "La Cite Des Etoiles" (Astropolis)

Tenhle talentovaný Frantík mi loni vyloženě vyrazil dech... Oblíbil jsem si ho už v minulosti díky o poznaní poslechovějším EP několika barev, která nabízel zdarma skrz svůj Bandcamp. Ale tohle EP je vážně skvost a o to více mě překvapilo, že jsem ho v žádném setu neslyšel. Ty harmonie, ty změny rytmiky a precizně vystavěné konstrukce se hned tak neoposlouchají. Vyloženě symfonie pro 21. století a totální vesmír v jednom... Navíc to fakt hraje a velmi snadno se jeho tracky dostávají pod kůži. Myslím, že Mistr půjde ještě hodně nahoru!







Nitrous

Nitrous

dBridge - "Inhibited LP"

Darren White a jeho "klasik autonomic vibes". Tohle album vydal jen digitálně, asi jako sbírku šuplíkovek, aby si přilepšil v těžkých dobách covidových. Mně ale hodně sedlo, je nabitý krásnýma, chytlavýma melodiema, jak to umí jen on.

Forest Drive West - "Terminus EP"

FDW je můj velký současný favorit. Ať už jeho hypnotický minimalismus tepe na jakýmkoliv BPM, vždycky je to zajímavý a originální. Loni to u mě vyhrál debutovým EP pro R&S. Tohle je futuristickej jungle roku 2020, všechny čtyři kusy.

Vision Of 1994 - "Concrete Memories LP"

Karel je rozhodně tuzemská producentská špička. Moc mě baví i jeho "siluetí" alba, ale přijde mi, že jako Vision Of 1994 se stoprocentně našel. "Concrete Memories" jsem od něj měl dlouho před vydáním a během nedělí na Radiu 1 obvykle tahle triphopová krása nikdy nechyběla. "Future klasik".

Alva Noto - "Xerrox vol. 4"

Poslechem pokračování ambientní série "Xerrox" jsem loni strávil hodně času. Těžko bych našel lepší příklad krásy minimalismu. Od první minuty vás tyhle kompozice vytrhnou z reality a odešlou vaši představivost do neznámých světů. Moc mě mrzí, že vystoupení v Brně loni nevyšlo, snad letos.

Soft Boi - "So Nice LP"

Asi vůbec moje nejposlouchanější loňská deska. Pessimist a jeho hybrid techna a jungleu patří rozhodně mezi nejzajímavější elektronický akvizice současnosti, což stvrdil i loňským vystoupením na festivalu Shotgun. U mě to loni vyhrálo jeho alter ego Soft Boi, který Kristiana ukazuje v úplně novým světle. Místo vycizelovanejch, uhánějících beatů se do popředí dostává vyklidněnej a strašně cool potemnělej vibe, který vás okamžitě odnese mimo všední realitu. Beaty jsou ale taky skvělý, jak jinak.

John Beltran - "The Season Series LP"

John Beltran a jeho nezaměnitelnej skladatelskej rukopis. Komplexní, velmi dobře přístupný syntezátorový kompozice. Navíc koncentrovaný pozitivno, jak je u něj dobrým zvykem.

Leafar Legov - "Mirror LP"

Když se ohlídnu za některými hosty, který jsme měli na VPX, nechápu. Před osmi lety to byl i Leafar Legov z populární značky Giegling. Tehdy ale ještě tak oblíbená nebyla a my jsme díky dobrý intuici Møretiho a Moorise mohli v Crossu dát celej showcase tohoto vzhůru letícího labelu. Loni tam vyšel Lefarův LP debut, downtempo příjemně se linoucí na elektroakustický vlně. Deska, kterou jsem nejvíc poslouchal v autě.

Cult48 - "Catalog 1"

Musím se přiznat, že jsem alergickej na přirovnávání poslechový elektroniky k Boards Of Canada... Takový to: "zní to trochu jako BOC". No a teď musím sám říct: "Deska Catalog 1 od Cult48 zní jako Boards Of Canada." Nebo možná přesněji: vyvolává ve mně takovou tu krásnou nostalgii, kterou mám s BOC spojenou. Poprvé jsem tuhle desku zaznamenal někdy loni na jaře, ale odplavilo ji moře další hudby. Cult48 (vůbec netuším, o koho jde) si ji vydal (i) sám (sami), ale na podzim se jí ujalo hyperaktivní vydavatelství Furthur Electronix, který vylisovalo LP (vyjde až letos). To už jsem nezaváhal a od tý doby je u mě ve vysoký rotaci.

The Fear Ratio - "They Can't Be Saved"

James Ruskin a Mark Broom, dvě těžký techno váhy, loni vydali už třetí album jako The Fear Ratio. A stejně jako to předchozí je úplně boží: žádný 4x4 sypačky, ale krásná experimentální, "bass heavy", po inženýrské stránce dokonale zprodukovaná elektronika.

Cygnus - "Smooth Operator / Black Magic Orchestra / Cybercity Z-Ro 2020 reedice"

Neumím říct proč, ale asi bych nikdy Texas netipoval na líheň skvělýho electra. Ale přesně tak to je, namátkou: Gerard Hanson aka E.R.P., Wanz Dover aka Blixaboy nebo Phillip Washington aka Cygnus. Právě k poslednímu jsem hledal cestu strašně dlouho, léta jsem se vracel na jeho Bandcamp, vždycky si řekl, že je to docela dobrý, a pak zase odešel. Až na konci loňskýho roku to seplo a jeho funky electro mě naprosto pohltilo. Tohle je futuristickej pop. Nejsem schopen vybrat jeden loňskej release.

Roel Funcken - "Dragomane Misinize LP"

Roel Funcken je nedoceněnej génius. Sleduju ho už roky, ať už v rámci bratrských formací Funckarma a Quench nebo Legiac. Bohatej je ale i jeho sólovej katalog, v němž loni přibyla deska "Dragomane Misinize". Miluju Roelovy abstraktní, inženýrsky precizní beaty.




Synaptik

Synaptik

Vzpomínky:

Chris Coco - "Heavy Mellow" (2005)

Zhruba před dvaceti lety, tedy v dobách internetovýho středověku, kolovaly na kolejích v Praze na Jižňáku vypálený audio CDčka s DJ setama pořadu Essential Mix britskýho BBC Radio 1. I díky tomu jsem kdysi objevil první zahraniční DJ jména a začal se o tuhle hudbu víc zajímat. Po škole jsem pak do Anglie odjel studovat i pracovat a poslouchal Radio 1 v přímém přenosu. Když pominu taneční Essential Mix, byl to hlavně pořad Blue Room s Chrisem Coco, který mě hudebně hodně bavil. Jeho vlastní album "Heavy Mellow" se později přidalo k těm zásadním CDčkám, která formovala můj hudební vkus ve vodách chilloutu. 

Soundtracky:

Paul Oakenfold - "Swordfish" (2001)

Loni jsem si z nějakýho důvodu vzpomněl na tenhle film s Travoltou, u kterýho je super soundtrack. Poskládal ho Paul Oakenfold, jehož trance produkce mě ve svý době hodně oslovovala. Tohle je ale filmová kompilace, takže žánrově pestřejší včetně skvělých intermezz s hláškama z filmu. Prostě jedna pecka za druhou. Tohle CD mě pak loni inspirovalo k poskládání setu "The Moth", kde jsem ze soundtracku použil písničku "Dark Machine", která je zároveň hlavním tématem filmu. 




Psychill, co se mnou cvičil

Lab’s Cloud - "Wooden Train" (2015) 

Na jaře jsem měl takový období, kdy jsem doma hodně poslouchal písničky od Lab’s Cloud. Většinou v kuchyni u vaření nebo u cvičení (mám totiž v kuchyni tělocvičnu). :) Je to klasickej psychedelickej chillout, místama až na hranici klišé, ale některý tracky jsou fakt dobrý. Kromě toho jsem přišel na to, že když se ti nějaká hudba zdá jako klišé, je dobrý se podívat, proč to tak je. Třeba to souvisí s pocitama, který se začnou vynořovat, a který jsou pro egona nesnesitelný. Egon si to ovšem nedokáže přiznat, takže ti řekne, že trapná je ta písnička: "vypni to, dyť je to trapný! Co to posloucháš, prosimtě?" A přitom je to třeba docela hezká písnička. :)




Psytrance

Alpha Portal - "Acid Rain" (2019)

Nejsem si tim úplně jistej, ale zdá se mi, že se žánrově tak nějak pomalu blížím směrem k psytrancu. Zatím jsem tuhle bránu hudebního vnímání ale neprolomil. Track "Acid Rain" je ovšem výjimka, co potvrzuje pravidlo. Přijde mi skvělej a zábavnej, i když možná ze špatnýho důvodu, totiž, že není přecpanej těma "psýčkovýma zvukama". :) Je snadno poslouchatelnej, vtáhne tě do děje, zvuk nemá daleko k dokonalosti a o tom hypnotizujícím obrázku radši nemluvim...




To hlavní zní

Aes Dana, Aphex Twin, ASC, Aurora Halal, Etap Kyle, Function, Hiro Kone, Inigo Kennedy, Monolake, Nathan Fake, Ness, Phase Fatale, Richard Devine, Setaoc Mass, Sun Glitters, Toki Fuko, Wrong Assessment a dalších asi padesát jmen, který se sem nevejdou, natož všechny jejich dobrý tracky vydané v loňském roce. Jako ukázku vybírám jednu skladbu, která na mě obvzláště zapůsobila, a tou je "Beirut" od Monolake (2020). Písnička se objevila na V/A kompilaci "The Sacred Rage" a zvukově zní skvěle, i když si ji pustíš na sluchátkách za dvě stovky. V setu "Twistor Theory" jsem tenhle track od Monolake narouboval za "Codex Empire", protože hezky sofistikovaně rozplizává tu industriální rubačku.




Techno ze sídláku

TMA09 - "INOUT" feat. Flowmaster (2020) 

Dialect ztichnul a byla TMA. Hudební individuace Dialecta v podobě nového projektu posunula laťku domácího techna zase o stupínek výš. TMA je melancholická, trochu disharmonická, jazzová a v každém ohledu osobitá. Michal se toho nebojí. Každá TMA obsahuje tři skladby, z nichž jsou dvě rytmický s beatama, plus je tam jedno experimentální intro/outro. Tahle konkrétní skladba ze Tmy 9 potěší příjemnou atmosférou a vokálem od slečny Flowmaster. A taky nemá kopák, tudíž si vyloženě říká o zamíchání. Tomuhle nutkání jsem nakonec podlehnul a v říjnu umíchal "Twistor Theory", kde Flowmaster odlehčuje militantní středověkej diktát vatikánskýho kodexu. Modlil jsem se, aby si to sedlo dohromady. Loni v prosinci pak vyšla na světlo TMA již podvanácté. Tato jubilejní TMA pak posluchače vyzývá i použitým obalem, skrze který můžeš pohlédnout tmě do očí, a to doslova. Není to hyperbola. :)



Komplikace

Jazz-o-tech - "This is Techno Jazz" (2020)

Zase nějaký intelektuálové, co se snažej bejt zajímavý... Že by Berlín? No jasně, že mě to hned nenapadlo. A ta obálka trapná s růžovejma neonema jak před sto lety. Ok, dám tomu šanci. První track? Uaaaaaahh! Druhej track? Eeeeh? Třetí track? WTF?! Čtvrtej track? Tohohle mám tuny... Pátej track? Točí se mi hlava. Šestej track? Ňákej slušňák. Sedmej track? Trochu schíza. Osmej track se kope. Devítka se moc táhne. Desítka? Hele Irakli, myslel jsem, že hraješ jenom ambient! Jedenáctka? VSK to nakonec zase rozbil! :) OK, beru to všechno...



Mixtape 4.0 [fór dot zírej]

Euphoria Echoes Of Inotai - "Eastern Daze Podcast #28" (2020)

InkFlo není překlep, ale nedopatření, ke kterému na české elektronické hudební scéně dochází maximálně jednou za deset let. Sbírá desky, které nikdo nezná a stahuje filmy, po kterých neusneš. Inspiraci hledá na smeťáku kolektivního nevědomí, v troskách myšlenek zapomenutých hrdinů, kteří to nedali. Vystřihuje z nich magická zaklínadla a v Excelu z nich gafou slepuje posvátné texty, nad kterými zůstává rozum stát. "Sestro, prosím vás, zavolejte mi orientální ústav, japonskou sekci." Tento mantrický hlavolam doporučuju poslouchat opakovaně, několikrát za sebou ve smyčce, dokud ti nedojde, že už to hrálo. V opačném případě hrozí, že mix skončí na konci předčasně a bez varování. To je normální. Varování: Po třiceti dnech této praxe se může uprostřed rozehraného mixu dostavit naléhavý pocit, že tu něco nehraje. To není normální, ale je to v pořádku, byl to záměr. Při opakovaném poslechu totiž mixtape rozehrává jednu zvláštní písničku přímo ve spánkovém laloku posluchače. Na jméno té skladby si nemůžu za boha vzpomenout, jen mám pocit, že to jméno se nedá rozumně vyslovit, aniž by ho člověk nezkomolil. Ale to je jedno...



Konečná, vystupovat!

Zero Cult & Astropilot - "The new trigger Part 1" (2020)

V mojí hudební kolekci má místo spousta skladeb, který nesou štítek "už tam budem" anebo "už tam jsme". Tenhle track patří v "už tam jsme" mezi osmitisícovky a bude dost těžký ho něčím překonat. Když jsem ho objevil, samozřejmě jsem to dlouho nevydržel a hned jsem ho chtěl někde zahrát. Výsledkem byl prosincovej set "My grandmother’s question", kde tahle skladba uvádí onu klíčovou otázku: "Where does the universe come from?". A ačkoliv nám antropologové posledních sto let říkali, že člověk při téhle otázce odjakživa upínal svůj zrak na noční nebe, přichází možná čas si vzpomenout, že kromě zírání do dalekohledů existuje ještě druhá možnost, a to zavřít oči a počkat si na alternativní odpověď zevnitř. 




Život na chatě

Díky covidu jsem velkou část loňskýho roku strávil na chatě, kde každou hodinu bimbaj zvony místního kostela, který stojí  nedaleko přes údolí. Na podzim každou noc řvali jeleni a o víkendech jsem byl nucen poslouchat benzínovou sekačku souseda, který kolem chaty potřebuje nutně anglickej trávník. Uvnitř chaty, když dobře zaostříš uši, jemně tikají nástěnný hodiny na velkýho buřta, v kamnech se občas propadnou hořící polena na železnej rošt, v kuchyni divně hvízdá lednice, nad dřezem hučí bojler a po stropě se v noci honí kuny. Čas od času se ozve divná rána, když do okna nabourá pták, většinou sýkorka. Lomcování u dveří a rachocení za oknem značí, že se vrací z lovu Máša, sousedovic kočka, která se ke mně přestěhuje pokaždý, když přijedu z Prahy. Chodí zásadně oknem, kouká dovnitř skrz něj a mňouká, abych jí otevřel. V jezírku pod chatou bublá vodotrysk a v noci bývá slyšet i nedaleký potok z údolí. Na záchodě občas protejká splachovač, což je slyšet i přes dvoje zavřený dveře a záchod nabízí též jednu zajímavou iluzi. Zvuky z vesnice z údolí se totiž zdají, jako by přicházely z opačný strany od louky. Matou hlavně auta projíždějící po štěrkový cestě dole u potoka, který jsou slyšet z druhý strany, jako by někdo přijížděl k nám na louku. Důvodem je kamenná zeď z boku kuchyně, která všechny zvuky odráží a zesiluje. Auta skutečně přijíždějící na louku ale naopak nejsou slyšet skoro vůbec. :) Ale nejlepší je tam ticho...




Ahz + Annita

Ahz

Wardown - "Wardown" (bmtm)

Konečně jsme se ve spirále hudebních stylů dostali opět do drumandbassových devadesátek. Rok 2020 je rokem, kdy se naplno vrátil atmosferický drumandbass a jungle, moje velká láska. Opětovně se rozjíždí staré zaprášené labely, vznikají nové, a tomu všemu kraluje tohle album od poloviny dua Technimatic. Masterpiece vyprodaný během dvou týdnů... Nutno slyšet!

Manuel Göttsching - "E2:E4" 

Na začátku osmdesátek Manuel ve svém berlínském studiu jen tak jamoval se svými elektronickými mašinkami a naštěstí stiskl tlačítko REC. Jeho minimalistickou techno etudu s názvem E2-E4, což je obvykle první tah při šachové partii, ve své době nikdo moc nechápal, krom Larry Levana a pár detroitských DJs. Slyšet tento hodinový kus starý téměř čtyřicet let současnýma ušima je povznášející a zárověň totálně usazující na prdel. Představa, že existovala možnost toto poslouchat při mé pravidelné cestě kolem plotu gramofonky z družiny domů je šokantní a neuvěřitelná zároveň.

Fugees - "The Score LP" (Warner)

Repressy miluju. Tenhle repress miluju ještě o něco víc. Návrat do teenage let s walkmanem v kapse, legendární album, legendární rýmy, hitovky a pravdy, "flying fist of Juddah" nudlaře ze stánku a skvělej obal. 

Darryl Baalki - "Time For Renessaince EP" (Phonolab)

Alterego Mr. Ultrafina a jeho producentský debut. Měkký, nadýchaný house s jazzovými prvky, pečlivě usazenými vokálními samply, perkusemi a ságem. Člověk v nahrávce nemusí hned najít něco, co tu ještě nebylo, nějaký progres stylu, ale když se zaposlouchá, zjistí, že jde o poctivou práci na světové úrovni a i to někdy prostě stačí, jako je to v tomto případě. Já jen doufám, že se vinyl dobře prodává - měl by!

Rabbit - "Creation EP" (XION)

Značku XION se vyplatí sledovat. Rabbitovu práci jsem tento rok poslouchal opravdu hodně. Nejen toto EP, ale i jeho skvělé debutové LP "Present" ze značky Morbos. Pro mě jde jednoznačně o producentský objev roku, i když víme, že Rabbit se na scéně pohybuje už dlouho. Ale jako by ho v posledních letech doprovázela sladká múza. Jako by objevil něco, co mu chybělo. Z EP je to znát, ta pohoda, láska, klid a zároveň skvělé producentské "skillz". 

Annita

Djrum - "Portrait with Firewood EP"

Řiká se to "Džram", nebo "dýdžej rum"? :) O tom by se daly u piva vést spory. Co je ale jasný, Felix Manuel je bezesporu mistr zvuku, perkusí, geniální inovátor a nekonečná studnice nápadů. Potvrdilo se to i jeho posledním albem na R&S, kterým nám vyrazil dech. Vyplatí se ho poslechnout v kuse a věnovat mu více času. Když si necháte ten příběh vyprávět a posloucháte pozorně, budete ho chtít slyšet znovu a znovu. Tohle setkání klasických nástrojů a synťáků se velmi povedlo.

Skee Mask - "Compro LP"

Rok 2018 byl na kvalitní alba štědrej. Krom Djrumova "portétu ve dřevě" se z mlhy mnichovského předměstí vynořil tajemný Skee Mask se svým albem "Compro", jímž bezesporu potvrdil svoji pozici na listu oblíbenců a moc ráda se k němu vracim pro jeho naládu. Je tam všechno. Od amboše přes breakbeat nebo BOC sound až po techno. 

Kiyoko - "Lighthouse EP"

Album, který je víc Boards of Canada než samotný Boards of Canada?  Dalo by se říct, že jo. Synkro a Bering Strait se po pár letech potkali ve studiu, aby vznikl tenhle poklad, kterej vyšel jako "limitka v pressu" 12 kusů na jejich Bandcampu. A je to velký. 

Nils Frahm - "All Melody"
 
Slyšet tohle album naživo naposledy v Lucerně byl pro mě zásadní zážitek. Tehdy jsme stáli na balkoně přímo nad Nilsem a měli tu možnost se mu koukat pod ruce. Mně nezbejvalo, než jen žasnout. Tak takhle to vypadá, když někdo naprosto dokonale ovládá svůj nástroj. Byla nutnost mít tenhle kus i doma... Proto je letos taky "on repeat". Nejradši se vracim k tracku "Fundamental Values".

Ullrich Schnauss - "Far Away Trains Passing By LP"

Letos jsme taky doplnili naši vinylovou sbírku o tři LP od Ullricha Schnausse. Staly se soundtrackem našeho pobytu na chalupě, kam jsme utíkali ze šedi města za pohodou, čerstvým vzduchem a klidem hlubokýho lesa. Tohle album funguje spolehlivě jako životabudič při špatným dni, když potřebujete zlepšit náladu, nebo se jen chystáte na cestu na vaše oblíbený místo. 




Nika77

NIKA77

Clubroot - "Surface Tension"

Krásná lámanina v typickém stylu tohoto Anglána. Některé tracky jsou víc na poslech, jiné plné energie a potenciálu. Skvěle se to míchá do techna a house music. Skladbou "Infatuated" ráda začínám DJ sety. Vřele doporučuju všem, jejichž uchu lahodí např. Burial.

Rommek - "Break The Tension"

Tohle je teda žrádlo. Striktní, temné, syrové a přitom s obrovským přesahem. Obsahuje neotřelé zvuky a plochy postavené na nekompromisní a poněkud "zašpiněné" základně. Miluju kontrasty, se kterými Rommek tak často pracuje. Je to jeden z mých top techno producentů současnosti. Podobně jako to svého času byl například Surgeon nebo Regis...

Moonspotter - "Worship warship"

Pod tímto názvem se skrývá Petr Adamec známý jako Subject Lost. Jeho muzika mě vždycky bavila, ale tohle album je jiný. Jsou to víc písničky, je tam kytara a dokonce autorův zpěv. Baví mě ta nálada, i když místy balancuje na hraně klišé a může se jevit až jako patetická. Kromě toho, že je Petr talentovaný hudebník, je i skvělý výtvarník, což dokazuje estetická stránka jeho audiovisualní tvorby. Jo, a taky maluje moc pěkný obrazy...

Kangding Ray - "Predawn Qualia EP"

Hypnotický, jemný a hluboký techno ponor. Radost nechat se unášet. Kangding Ray je producent, kterého ve svých DJ setech často a ráda hraju.

Sonic Area - "Eternalism"

Tohle je moje letitá hudební láska z Francie. Svébytný muzikant figurující mimo jiné v mé oblíbené kapele Chrysalide. Trochu okázalá a na poslech náročnější, ale hodně propracovaná hudba, která je nejlepší naživo.

Fletric - "Everything That Lives"

Moc pěkná psychill elektronika. Na moje poměry až neobvykle přírodní a ethno laděná, ale baví mě. Ráda se někdy nechám unést do pralesa, kde převládají zase tochu jiné "poměry"...

Cubering - "Mirage"

Ruský chillout producent s jemnocitem pro kompozici. Ideální v momentech, kdy si chci jen tak zarelaxovat u hudby, což v tom minulém roce bylo celkem často.

IYES - "Daddy" (demo)

Totální popík, který střílí na první dobrou a mě teda trefil fest. Nevím přesně proč, ale ta nálada mě děsně baví.


Umwelt - "Remember The Future"

Další Francouz, který umí. Album dvaceti elektro-techno tracků, místy značně melancholické nálady s neskrývanou příměsí acidu. Umwelt ve své tvorbě vkusně odkazuje na "starý dobrý časy" techna, ve kterých má evidentně velmi pevně zapuštěné kořeny.

Ascendant - "Outlets Of The Sky"

Úžasný deep space ambient s jemnou rytmikou. Hudba, která mě bezpečně přepne do jiného vesmíru. Prostoru, který není ničím ohraničený, má jen nepatrné kontury a pošetilosti jako čas v něm rozhodně neexistují. Osvobozující a extatická hudba, která, když se vohulí do sluchátek...

No a nakonec bych měla zmínit i to, co poslouchám díky své dvanáctileté dceři, která to skoro denně cvičí na bicí. Takže v roce 2020 to byli především Front Line Assembly, The Dresden Dolls a The Cranberries.


Nika77

foto: archiv 

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016