RECENZE

 

Tatabojs - Termixes

Další ze serie recenzí, které pro vás připravuje Myclick je věnovaná české kapelce Tatabojs. Nebo spíše remixům jejich písniček na albu Termixes. Opět si můžete přečíst, zajímavý a profesionální názor a poslechnout pár ukázek v mp3.Zde

 
Tatabojs - Termixes
Tatabojs - Termixes

V první řadě se musím omluvit, že tahle recenze nebude aktuální, ale jiné redakční povinnosti nás trochu více zaneprazdňovaly a tak byla tahle deska stále v pořadí. O to více jsem se těšil, až si k ní budu moci sednout a napsat pro vás "pár" řádek. O popularitě Tatabojs se mluví téměř v superlativech a vím i o několika lidech, kteří na narozeninovou párty Rádia 1 šli hlavně kvůli nim a nemalý peníz za lístek obětovali právě pro ně, ignorujíc tak hlavní magnet - Fatboye Slima. Takže kdo tvoří tu kapelu o níž se teď tolik mluví? Jádro funguje od poloviny osmdesátých let ve složení: Milan Cais a člověk, který má zřejmě v občance pouze jedno jméno - Mardoša:-). Svůj první koncert odehráli rok před naší slavnou revolucí a následně přibrali do kapely dalšího do počtu - Marka Padevěta. Už tehdy se jim celkem obstojně podařilo prorazit k mnohem známějším hudebním kolegům a tak se publiku představovali společně s kapelami jako Šanov, Krausberry, MCH Band nebo Majklův Strýček. Své první album nabízejí posluchačům pod názvem Šagali Šagáli, .Tatabojs prostřednictvím vydavatelství Black Point, v nákladu pár kousků. Jejich domovskou stanicí se stal dejvický klub Delta a tam také mohli oslavit své páté narozeniny společně s OTK. Jejich jméno už se začíná skloňovat snad ve všech pádech a tak snadno využívají hozené rukavice a vystupují jako předskupina legendárních Green Jelly. Dále následují i koncerty v zahraničí, například Finsko, Polsko, ale i německé publikum má šanci okusit mladé kluky z čech! Marek Padevět kapelu opouští a nejsou to jediné personální úpravy v jejich éře. V roce 1997 se toto seskupení, s neutuchajícími vtipnými texty, zavírá do studia s američanem Jonathanem Burnsidem (mimochodem stál za produkcí Faith No More, Depeche Mode, Nirvanou) a připravuje nové album Ukončete nás...! Výzva naštěstí nebyla vyslyšena, takže následuje další série koncertů, z nichž nejúspěšnějším byl zřejmě ten v Roxy, pod názvem Tašou 97´. Nekonečná stanice vychází zhruba o rok později a je to jakási sbírka jak předělaných věcí z alba minulého, tak živé podoby z koncertů, plus samozřejmě několik nových skladeb. O dva roky později nastává skutečný průlom mezi fanoušky. TatabojsKapela začíná kombinovat do té doby pouze kytarové variace se současnými rejstříky syntezátorů, objevují se samplované úryvky, skoro jako by chtěli ukázat jak moc je ovládly nejrůznější softwarové mašinky. Deska se jmenuje Futuretro a nachází čestné místo i v playlistu Rádia 1, které Tatabojs tlačí do éteru jak jen se dá. S Rádiem 1 se váže i spolupráce s dlouholetou moderátorkou čtvrtečních rán, později vlastního pořadu Shadow Box zaměřeného na drum´n´bassovou scénu - Klárou Nemravovou. Ta pro Tatabojs nazpívala na tomhle albu čtyři skladby a po Significant Other a X-Life jde tak o další vokálovou výpomoc této moderátorky s obrovským citem pro nejpříjemnější skladby v éteru rádia, jež letos oslavilo už desetileté výročí svého vzniku. Deska to byla vynikající, jak po hudební, tak i textové stránce. Využívala všech možností jež čeština dovoluje a tak jste tu mohli potkávat dvojsmyslná spojení i spoustu vtipných přirovnání. Cestu zejména k mladým posluchačům si našla a tak na křídlech Warner Music vzešel jeden nápad. Základy skladeb se poskytly našim známým i neznámým studiovým autorům k přemíchání.
Tatabojs
Vtip nechybí ani zde a Termixes je opravdu název unikátní. Přidejte k tomu starý mixér Eta Mira a nová "remixová" generace bude vědět hned, o co kráčí. Však byl také původní náklad rozebrán a muselo se dolisovávat! 13 kousků si můžeme teď popsat, ale s videoklipem ke skladbě Maličká, to bude horší. Tak jako mých pár kolegů se musím pochlubit tím, že bylo nad mé lidské síly ho spustit:-(. Věřme, že je stejně dobrý jako většina remixů tohoto alba. Deska startuje nejhranějším kouskem z Futuretra - Ramínka. Už stopáž (3:36) naznačuje, že nepůjde o nic jiného, než nový radio edit. Remixující Pelf ho pojmenovali Dolphine Dance Mix a kromě úvodních experimentálních zvuků se toho tady moc neděje. Bicí jsou hodně laciné, samozřejmě podstatně rychlejší a i po zvukové stránce je tahle skladba hodně slabá. Autorům nelze upřít pár aranžerských překvapení, ale jinak se tenhle "termix" příliš snadno přejí! To následující Operator v Analog Wave Mixu odvedli mnohem záživnější práci. Maličká (mp3) tu totiž působí jako v kabátku od Orbital. Tytéž zvuky, tytéž postupy, přibylo i vokodérové zkreslení obou hlasů. Originál působil jako skutečná improvizace obou zpěváků ve studiu , ale protože opakovaný vtip není vtipem, tady je to spíš o novém a techničtějším pohledu na věc. Třetí track v pořadí obstarala kapela a ke všemu slavná kapela ze zahraničí - Transglobal Underground. Hodně mě to překvapilo, když jsem potkal na remixovém albu dva zástupce z Anglie - k těm druhým se teprve dostaneme. Prométheus v jejich podání zní hodně temně.Tatabojs Žádné rozjásání podle Delta Disco nečekejte - klasické tatabojovské kytary spolu s etnickými nástroji zní opravdu zajímavě. Jeden handicap však mají. Díky tomu, že nerozumí textu, zůstává nezodpovězená otázka na závěr viset ve vzduchu. Pokud si vzpomínáte, tak stejně dopadl remix Jazz Con Bazze pro Načevu, který si taky poskládal české věty podle sebe, aniž by pak dávaly smysl. Odpověď na otázku tak znají posluchači pouze z Futuretra:-). Honza Hladík alias The Eggg, tady dokonce Öggg si přemíchal Geometrickou (mp3) a přiznám se, že jsem od něho čekal možná ještě trochu víc. Není to špatné, opět hodně strašidelné, ale něco mi tu chybí. Projekt Ecson Waldes (také s pozměněným jménem) už se prezentoval vlastní skladbou na Future Sound Of Prague vol.2 a zde dostává prostor k přemíchání tracku Vesmírná. Celkem pohodová záležitost v houseovém duchu s hodně těžkými spodky, jen si pořád lámu hlavu, z jaké skladby je použit ten úvodní klávesový motiv:-(. Zpěv Milana Caise je tady řádně naechován! Hodně experimentálně začíná Duševní v podání EOST.Jan P. Muchow Jan P. Muchow opět dokazuje, že má stále v hlavě ještě spoustu nápadů a skoro to vypadá, že ta nevyčerpatelná hudební pokladnice bude ještě dlouho bezedná. S posluchači si může dělat co chce a přesto je vždy dostane na svou stranu. Jinak takhle výborný a hlavně nápaditý český text už jsem dlouho neslyšel. Ke konci je to pouze hra jednoho nástroje. Ptáte se kterého? Sampleru:-). Dvojice Gen-D & Millis vytvořila jakýsi garageový remix skladby Žluté Křeslo. Jde o jeden z nejslabších kousků na albu. Zpěv s muzikou absolutně nekoresponduje a výsledek je hodně pokleslý. Skoro mi to připomíná tu hroznou amatéřinu, když začínali Rapmasters... Brněnští Reset představují svoji vizi skladby Maličká a v tomto případě jde o kousek protkaný nejrůznějšími latinskoamerickými postupy. Refrén tu dobarvují celkem obstojným klavírem a najdete tu i množství nových zvuků. DJ Touchwood si moje srdce získává čím dál víc. Jeho podání skladby Vesmírná (mp3) vás překvapí houslemi alá Mr. Paganini. Jeho verze působí spíše jako originál a ne jako remix. Je psána přesně na míru. Ten ošklivý "vrtačkový" zvuk je také skvělým efektem. Slibovaným druhým hostem zvenku jsou naši staří známí angličani - Zion TrainZion Train. Jde o nejklidnější remix z Termixů. Celé je to takové vyšeptávané a bravurně zvládnutý, až euforický rozjezd podpořený táhlými smyčcovými tóny je opravdu impozantní. Tvorbě Zion Train se tahle Duševní (mp3) skladba moc nepodobá, ale alespoň ukazuje jejich stylovou různorodost. Známý milovník downtempových rytmů DJ Blue se svým pomocníkem Cladem přemíchali Geometrickou. Softcoremix je opět hodně temný, práci si dali hlavně se samplingem a různým zkreslováním. Trochu mi připomínají Massive Attack, pro člověka trpícího depresemi však tenhle mix moc nebude. Po popové minulosti Laca Lučeniče není ani zmínky a tak tenhle slovák dostává prostor v taneční hudbě čím dál víc. Zde si přemíchal skladbu Toreadorská otázka, která je jako jediná v breakbeatovém duchu. Double L Lo-Fi Nightmare Mix je opravdu jen pro náročného posluchače. Díky své zběsilosti a skrze neúnavné omílání slov "býk či nebýk", bude mít jistojistě i spoustu odpůrců, ale i přesto u mě Laco stoupnul v kurzu - absolutně se nebojí objevovat nová zvuková teritoria. Poslední projekt Yoz má už nezáviděníhodnou pozici. Díky tomu, že už jsme dvanáct kousků slyšeli, měli by přijít s něčím unikátním, aby měl posluchač chuť tohle album doposlouchat celé. Ramínka tentokrát v Mr. Wok Remixu jsou sice zvukově celkem zajímavá, ale po předchozích remixech už mi tahle verze přijde jako mlácení prázdné slámy. Není úplně zbytečná, ale zrovna Ramínka už jsou natolik obehraná, že si spíše oddychnete, když tahle skladba skončí.

Závěr: V České republice ještě stále nenadešla doba, kdy vydání remixového alba je bráno jako normální vývojový postup. Berme tedy tuto desku jako jednu z prvních hudebních vlaštovek, protože je celkem zajímavé sledovat, kterak si s originálními verzemi poradili více či méně spříznění kolegové a vtiskli jim svůj osobitý rukopis.
Tatabojs
Myclick
 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016