RECENZE

 

Recenze desek od DJe Airta (Roxy)

Nové recenze desek od DJe Airta z Roxy Bookingu.

 
Naked music presents
Lost on arrival part 2
(Naked music rec.)


Kdo poslouchá deep house, určitě zná hodně aktivní label Naked music. Ke spoustě singlů, které vydávají, stihnou ještě připravovat čtyři řady kompilací Carte blanche, Nude dimensions, Bare essentials a Lost on arrival. Když jsem poprvé slyšel poslední zmíněné cd, překvapil mě celkový zvuk kompilace. Zatímco jsem u Naked music zvyklí na zpívaný a veselý deep house nebo pozitivní downtempo, zvuk Lost on arrival je podle Naked music: dirty disco, elektro funk a dub house. Prvky elektra jsou opravdu slyšet skoro v každé skladbě, ale v kombinaci s deep housem jsou to spíše barovky. K patnácti skladbovému cd byly vylisovány i dva vinyly. I když part 1 taky není špatný, ve dvojce se nashromáždily zajímavější a použitelnější skladby. Všechny čtyři tracky z vinylu, jsou přebrané z jiných labelů a až na Chicken Lips se skladbou Masters jammin', vydanou v roce 1999, jsou zbylé písně nové. Skvěle znějí J&S Production s The lift pt.1 (Lance Desardi remix) a breakbeatovo houseový Switch s písní Get ya dub on, zremixovanou Jimpsterem. Čtyři roky staří Chicken Lips pojali svojí věc spíše do diska, i když jejich typický rukopis je zde znát. Trojici kvalitních tracků doplňuje Ray Mang, jehož Aphreako je nejklidnější písní desky.



Bushwacka
4 Da night, I wanna get high
(Oblong rec.)


V roce 1999 se Bushwacka částečně osamostatnil založením labelu Oblong, kde stačil vydat osmnáct desek. Za čtyři roky fungování vydavatelství zde sám zprodukoval čtyři skvělé EP.
Předposlední deska se stala se skladbou Chorus obrovským hitem a nejinak tomu bude i u 4 Da night. Sám Bushwacka řekl, že chce ve vlastní tvorbě více využívat vokály, protože je to jedna z nejtěžších věcí při skládání hudby. Tak se stalo a ve 4 Da night použil ženský vokál, ale ne sametový hlásek, ale přímo uřvaný ječák, podobný pop-soulovým zpěvačkám. Nelekejte se, kromě vokálu se je to pořád ten starý známý Matthew a skladba se nese v tech houseovém duchu. 4 Da nignt by se dala rozdělit do tří částí. První úsek je jen kombinace beatu a basy ideální k dobrému namixování. V druhé částí se přidá plocha vzdáleně připomínající smyčce, která vás ujistí, že to bude jízda a pomalu se zesilující krátká vokálová smyčka. Ve chvíli kdy vokálový loop dosáhne maximální hlasitosti, se rozjede zpěvačka a skladba graduje skoro až do samého konce. 4 Da night je tak chytlavá, že se hned vryje do paměti a již při druhém poslechu se skvěle pamatuje.
I wanna get high je mnohem monotónnější záležitost. Originální je ale tím, že první polovina skladby je striktně tech houseová a mnohem tvrdší než polovina druhá, která je mnohem rozmanitější a zábavnější. Bushwacka opět ukázal, kam by měl tech house směřovat aby lidi nenudil, ale bavil.



Random Factor
Broken mirror (original, Fred Everything 1998 unreleased dub, David Duriez mix)
(Brique Rouge special rec.)


Brique Rouge rozjeli vedle hlavní řady labelu, limitovanou sérii Brique Rouge special. Jedná se o skladby, které většinou předznamenávají příchod alba nebo kompilace. Teď si francouzký label vzal do parády pět let starou skladbu elektronického mága Carla Finlowa aka Random Factor. Elektro popový track, který si půjčily z Carlovo domovského labelu 20:20 Vision, už stihli zremixovat v roce 1999 Freaks a Sensorama na Playhouse recordings. Dalším remixérem byl Fred Everything, který se po pěti letech dočkal vylisování svého remixu právě díky Brique Rouge. Na deepového Everythinga je tento remix poměrně energický a i když pět let se podepsalo na podobě skladby, pořád je to poměrně slušná píseň. Novou podobu Broken mirror vtiskl David Duriez, který chrlí jeden singl a remix za druhým. Možná díky jeho vytíženosti nejsou všechny skladby na 100%, ale tento remix se mu skutečně povedl. Možná mě baví více, protože je energičtější než Duriez obvykle a je až na hranici tech houseu, možná je to vokálem převzatým z originálu a skvělě zapadajícím do koláže zvuků. Každopádně se Davidovi podařilo složit skvělou klubovku.



Layo & Bushwacka
It's up to you (Shining through) (club mix, Lee Cabrera remix)
(The End rec.)


Když už jsem dnes nakousl Bushwacku, pojďme se podívat na horkou novinku The End, která má následovat v úspěchu Love story. Londýnská dvojice vytáhla věc Shining through z alba Night works, a přepracovala jí do chytlavější a komerčně úspěšnější podoby. I když zůstali u break beatového tempa a originál nechali skoro v nezměněné podobě, přidáním vokálu a několika líbivých samplů, dosáhli podobné nálady jako v hitu Love story. Hypnotický break beat má sice úspěšné předpoklady, ale o houseové zremixování si It´s up to you přímo říká. O tuto práci se postarali Lee Cabrera, dvojice, která svůj pseudonym vytvořila spojením svých příjmení. Lee Cabrera dali originálu mnohem tanečnější podobu, i když kromě změny beatu ponechali všechny hlavní samply, jako jsou kytara a vokály, nepozměněné. Skladba sice skvěle šlape, ale nemůžu se zbavit dojmu, že se mi brzo ohraje a jestli jí budou rádia omílat jako Love story ,tak na ni brzy budu alergický. Layo & Bushwacka se nechali zremixovat ještě od Roniho Size, v rámci druhého EP a oba remixi i originál jsou jako bonusy na opět vydanému albu Night works, které znovu vyšlo 18. srpna.


Připravil: DJ Airto [Roxy Booking]
 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016